Krmení
Základní potravou křečků je:
-
směs semínek, zrní, oříšků…(zkrátka směs pro křečky, kterou koupíte v obchodě s chovatelskými potřebami, směsi můžou být různé)
-
další částí stravy je zelenina, která křečkovi přináší vitamíny a vodu (je možné, že křeček pak skoro nepije, má-li dostatek zeleniny, která obsahuje vodu)
-
v malém množství můžete křečkovi podávat i ovoce, ale dávejte pozor, ovoce se brzy kazí a křeček by neměl sníst nic zkaženého, mohlo by se mu přitížit.
Jak často dávat křečkovi vodu a jídlo?
Přestože křeček moc nepije, dávejte mu denně čerstvou vodu. Jednou denně, nejlépe odpoledne nebo navečer dávejte křečkovi hrstku směsi a zeleniny. Pokud do druhého dne všechno sní, můžete mu trochu přidat. Naopak pokud mu jídlo zůstává v mističce, uberte denní dávku. Ale pozor, může se zdát, že křeček všechno snědl, protože miska je prázdná, ne vždy tomu tak je. Křeček si tvoří zásoby a odnáší je do hnízda, kontrolujte proto, zda nemá nashromážďenou potravu v hnízdě.
Vitamíny jako doplněk ke krmivu
Pokud si chcete být jisti, že váš křeček dostává všechny potřebné vitaminy, můžete mu v obchodě koupit vitaminové kapky pro malá zvířata.
Denní řád
Je důležité krmit křečka každý den v přibližně stejnou dobu, zvykne si na to a nebude si pak tvořit takové zásoby. Ovoce a zeleninu podávejte křečkovi čerstvou a dobře omytou. Nikdy nedávejte křečkovi vařenou nebo mraženou zeleninu.
Pokud bezpečně poznáte rostliny, které nejsou jedovaté, můžete dát křečkovi i ty, ale ne ve velkém množství. Křečci si pochutnají například na listech pampelišky nebo jetele.
Jak naložit s křečkem o dovolené?
Když odjíždíte na prázdniny nebo na dobu delší než tři dny, musíte myslet na to, že křeček potřebuje vaši péči. Musíte ho vzít s sebou nebo poprosit někoho, kdo vám bude křečka krmit a dávat mu čerstvou vodu. Pokud odjíždíte třeba jen na víkend, stačí dát křečkovi více potravy, s kterou po dobu vaší nepřítemnosti vydrží.
Čeho se vyvarovat:
NIKDY
…nedávejte křečkovi slané oříšky, křupky, čokoládu, sladkosti a nic lepkavého, co by se mu mohlo zachytit v lícních torbách
…netrhejte volně rostoucí rostliny kolem silnic kvůli zplodinám, a nikdy na trávníku postříkaném insekticidy (postřikem proti hmyzu)
Několik pravidel pro výběr vhodné krmné směsi:
Čím menší je křeček, tím drobnější směs potřebuje. Křečíkům je vhodné smíchat klasické krmení pro křečky se směsí prosa pro andulky.
Slunečnicová semínka, buráky a jiné oříšky mají vysoký obsah tuku. Dva buráky každý den křečku syrskému neuškodí, džungaráčkovi půjdou na tloušťku, roboráčkovi způsobí těžkou obezitu.
Křečci potřebují dostávat určitý podíl živočišných bílkovin, pokud je neobsahuje směs, musí se jim občas přidat zvlášť (psí granule, mouční červi, bílek, kousek vařeného hovězího).
Literatura: Bydlí s námi křeček (Helana Piersová)
(c) Radulina, utahraptor
S laskavým svolením Anhelli zde vkládáme kompletní výpis krmení a podrobnosti ohledně zeleného krmení a druhů rostlin. Je to skopírováno ze stránky Osmáků Degu, ale základní informace zde určitě využijí i chovatelé křečků:
Seno = základní složka potravy
Základní složkou jejich potravy je tak pro osmáky z výše uvedených důvodů seno a všechno ostatní jsou pouze doplňky. Seno je pro osmáky nejpřirozenější potravou - ač je sušené, tak obsahuje minerály, vitamíny, napomáhá správnému trávení (díky svému nízkému obsahu vody působí příznivě na střevní mikroflóru) a jeho konzumace obrušuje stále rostoucí zadní stoličky. Proto ho musí mít neustále k dispozici v dostatečném množství.
Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno voňavé, zelené, bezprašné a suché. Pokud je seno navlhlé, tak jednak zatuchne a jednak zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny. Žluté seno bývá kvality nevalné – často jenom stébla pochybných trav bez bylin – a osmáci ho ani nechtějí jíst.
Seno doma skladujeme v temnu, suchu a nejlépe v jutových pytlích nebo ve starých povlacích na polštáře a peřiny. Protože jsou pytle i povlečení prodyšné, snadno se ze sena vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.
Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech, přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.
Jako doplněk k senu můžeme osmákům nabídnout travní úsušky – vhodné jsou Pre Alpin Lepo Herbs nebo Pre Alpin Lepo Bloxx. Pozor! Neplést si s vojtěškovými úsušky z Hornbachu, jejichž dlouhodobým podáváním bychom osmákům zanesli organismus vápníkem a způsobili potíže s ledvinami.
Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat odležet 6 týdnů, protože, ačkoliv se nám zdá suché, tak v něm ještě probíhají biochemické změny, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.
„Zelené“ krmení
Zelené krmení dodává osmákům uhlohydráty, bílkoviny, minerály a vitamíny. Přináší osmákům vítané zpestření jídelníčku, a proto by mělo být ideálně denně osmákům předkládáno. Při krmení bychom měli dbát na pestrost stravy, abychom se vyhnuli potížím plynoucím z jednostranné výživy (každá zelenina, bylinka, tráva... obsahuje jisté látky a pokud budeme zkrmovat pouze jeden druh, tak bychom mohli narušit osmákům přirozenou rovnováhu v těle). Kromě toho osmáci uvyklí na pestrou stravu mají odolnější zažívací ústrojí a dokáží lépe strávit problematičtější rostliny (např. zelí).
Vzhledem ke svým sklonům k cukrovce by osmáci měli být krmeni stravou obsahující cukr v co nejmenší míře. To tím pádem vylučuje z pravidelného jídelníčku ovoce, které by mělo být podáváno jenom velice zřídka (ideálně vůbec) jako pamlsek (například kousek jablka). Naopak by osmáci měli dostávat zeleninu (čekanka, paprika, kedlubnovou nať, nehnojené saláty,...), květiny (pampeliška, řebříček, jitrocel...) bylinky (petrželí, bazalka...), květy (květy slunečnice, měsíčku, sedmikrásky...), trávy (poháňka, kostřava, srha...) a čerstvé větve (líska, lípa, jabloň...) s listy a pupeny.
Zelené krmení si můžeme doma pěstovat i sami. Jednak můžeme v truhlíku pěstovat bylinky jako petrželí, meduňka, bazalka apod. a jednak můžeme osmákům nabídnout i nejedovaté pokojové rostliny jako šáchor (cyperus, papyrus), zelenec nebo kalisii. V neposlední řadě také můžeme zasadit do zeminy například pšenici a rostlinky, které nám za pár dní vyrostou, dát osmákům.
V mnoha případech nejsou osmáci, které si pořídíme, na čerstvé krmení zvyklí (ve zverimexech dostávaji často pouze seno a směsku). Abychom předešli průjmům nebo zácpám, je důležité osmáky pomalu na novou stravu zvykat. Zelené krmení nejprve podáváme v malých dávkách a postupně množství zvyšujeme. Během tohoto období pozorně sledujeme, jestli osmáci nemají zažívací potíže. Pokud byť jen náznak zpozorujeme, zelené krmení vynecháme a až se osmákům zažívání upraví, opět pomalu začneme na zelené zvykat. Jako prevenci proti potížím se zažívacím ústrojím můžeme do vody přidávat probiotika pro hlodavce (např. Prodigest).
Na čerstvé krmení dáme pozor, aby se nám nezapařilo (např. zelenina v igelitu se v teple zapaří a osmák se po ní může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním krmení dobře omyjeme pod tekoucí vodou a osušíme. V žádném případě nedáváme zeleninu přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu. Po požití studené zeleniny by osmáci mohli dostat průjem. Zeleninu nakrájíme na kousky – tak se vyhneme hádkám a bitkám o jídlo. Krmení, které osmáci nesní, odebereme z klece pryč, abychom předešli vzniku plísní.
Trávu a květiny (ne bylinky!) mohou osmáci konzumovat ve velkém, protože jsou pro ně jednak přirozenou stravou a jednak mají vysoký obsah kyseliny křemičité, která napomáhá rovnoměrnému a výraznému obrušování zadních zubů.
Při sběru trav musíme rozlišovat trávy a traviny. Mezi trávy patří pouze zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae), zatímco termínem traviny se zpravidla označují ostatní rostliny „trávovitého“ vzhledu, tj. čeleď šáchorovité (Cyperaceae; např. šáchor, ostřice), čeleď sítinovité (Juncaceae; v ČR pouze zástupci rodů sítina a bika), čeleď bařičkovité (Juncaginaceae; v ČR pouze bařička bahenní a bařička přímořská) a čeleď blatnicovité (Scheuchzericeae; v ČR pouze vzácná a na rašeliništích rostoucí blatnice bahenní). Pro osmáky jsou vhodné pouze lipnicovité, které jsou hodnotné z hlediska výživy a můžeme je sbírat bez obav. Ostatní čeledě (tzv. traviny) jsou pro osmáky nevhodné a někdy dokonce jedovaté. Traviny rostou na vlhkých stanovištích (např. u potoků) a v lesích. Člověk je na první pohled pozná velice jednoduše – nemají hlavní lodyhu a kolénka a květ neroste na konci lodyhy, nýbrž po stranách.
Kde trávu nesbírat:
- na okrajích polí, protože je tam tráva pohnojená.
- na trávnících ve městě, protože se na ně chodí venčit psi, tudíž je tráva znečištěná a můžeme na osmáky přenést různé nemoci
- při okrajích silnic, protože je tam tráva „napuštěna“ výfukovými plyny.
- ze sběrného koše sekačky, protože v trávě rozsekané na malé kousky začínají už dvě hodiny po posečení probíhat hnilobné procesy, které jsou pro zvíře nebezpečné. Dále jsou škodlivé také motorové oleje, které se do sekaček dávají a které se samozřejmě do posekané trávy dostanou; a v neposlední řadě tato tráva obsahuje i výfukové plyny, neb tyto sekačky bývají poháněné benzínem.
- pod keři – bývají na ní často klíšťata
Bylinky, listy, květy
Bylinky, listy a květy by v sušeném i čerstvém stavu měly být nedílnou součástí jídelníčku osmáků – poskytují totiž osmákům potřebné vitamíny a minerály. Buď jsou součástí kvalitního sena (např. seno králíci.cz, Rasco) nebo je musíme kupovat zvlášť (např. Herbal Farm, Herb Mix od Gimbornu), případně si je sušit doma (o domácím sušení bude napsáno víc ve zvláštním článku). V každém případě však musíme myslet na to, že každá bylina nějak účinkuje a osmáci jsou na toto působení citliví – jeden příklad za všechny: Ačkoliv osmáci milují petrželí, tak ho březím samičkám nepodáváme, neboť u nich může vyvolat předčasný porod. Proto bychom bylinky měli zkrmovat jen v rozumné míře a mít jejich účinky na paměti.
Vhodné rostliny
- pokud není uvedeno jinak, tak tyto rostliny můžeme zkrmovat čerstvé i sušené. Usušené obsahují vysoký podíl vápníku, proto je podáváme v rozumné míře.
| anýz | podporuje trávení |
| bazalka | tiší křeče, povzbuzuje chuť k jídlu a má zklidňující účinky |
| bršlice kozí noha | obsahuje hodně vápníku a chutná podobně jako petržel |
| borůvkové listí | léčivka |
| brutnák lékařský | |
| čekanka | |
| echinacea | posiluje imunitní systém, ale je to léčivka, proto podávat v malém množství |
| hadí mord španělský | obsahuje inulin |
| heřmánek | působí pozitivně při zažívacích potížích a onemocněních dýchacích cest (také jako čaj), ale je to léčivka, proto podávat v omezeném množství |
| hluchavka | pozor! Nesplést s popencem! |
| chrpa | květy |
| jahodníkové listí | plody nezkrmovat, protože obsahují cukr |
| jetel | tolice dětelová, jetel plazivý, jetel luční jsou v malém množství dobře snášeni. V době květu obsahují nízké množství kyanogenních glykosidů, z kterých se při zkrmování uvolňuje toxický kynovodík. Mladý jetel také ve větších množstvích v důsledku nízkého obsahu tříslovin silně nadýmá a při překrmení způsobuje průjem. |
| jitrocel kopinatý | vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem |
| jitrocel větší | protizánětlivý |
| kakost smrdutý | |
| kerblík lesní | |
| kerblík setý | |
| „kočičí tráva“ | = oves, případně je pod těmito názvy prodáván papyrus nebo jílek |
| kokoška pastuší tobolka | nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, zastavuje krvácení |
| kontryhel | léčivka, proto v malém množství |
| kopr | obsahuje hodně vitamínů proto podávat v malém množství, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, odstraňuje lehké zažívací poruchy, tlumí křeče a stimuluje tvorbu mléka |
| kopretina bílá | |
| kopretina řimbaba | |
| kopřiva | zkrmovat jen sušenou, působí močopudně a snižuje krevní tlak |
| kostival lékařský | |
| kozí brada luční | |
| krvavec menší | údajně vysoký obsah vitamínu C |
| levandule | |
| libeček | kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství |
| lichořeřišnice větší | podáváme občas |
| lískové listy | |
| majoránka | |
| malinové listí | v sušeném stavu zdroj vlákniny a minerálů |
| máta peprná | příznivě působí na trávicí ústrojí, podporuje prokrvení a podporuje tvorbu žluči, tudíž je to léčivka a podáváme ji v omezeném množství |
| meduňka | působí protikřečově a příznivě na zažívání (také při nadýmání), obsahuje ale éterické oleje, proto podávat v omezeném množství |
| merlík všedobr | |
| měsíček | květy; má zklidňující účinky |
| oregáno (dobromysl obecná) | kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství |
| ostropestřec mariánský | i před trny požírán, semena obsahují hodnotné oleje |
| ostružinové listí | vysoký podíl kyseliny tříslové, s trním zkrmovat jen sušené |
| pampeliška/smetánka lékařská | kořen, listy, květ; působí močopudně, barví moč do červena |
| petrželí | nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, navíc má vysoký obsah vápníku, proto podávat v omezeném množství |
| podběl | uvolňuje hleny, ale v sušeném stavu zkrmujeme pouze ve velmi malém množství kvůli vysokému obsahu léčivých látek, které mohou ve vysokých dávkách poškodit játra |
| potočnice | obsahují hořčičné glykosidy, které dráždí dýchací cesty, proto podáváme jenom v malém množství; povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a působí močopudně |
| ptačinec žabinec | |
| pumpava obecná | |
| pupalka dvouletá | listy a květy |
| rozmarýn | kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství |
| růže | Pozor na postřiky a trny! Plody nezkrmujeme. |
| rybízové listí | nepodávat plody a kořeny |
| řebříček | vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem |
| saturejka zahradní | |
| sedmikráska | ve větším množství působí projímavě, podporuje hojivé procesy, plicních onemocněních |
| sléz | léčivka, proto podávat v omezeném množství |
| šalvěj | léčivka, proto vhodná jen ve velmi omezeném množství |
| šrucha zelná | obsahuje menší množství kyseliny šťavelové, semena obsahuji velmi zdravé omega-3-mastné kyseliny |
| topinambur | obsahuje inulin |
| tymián | kvůli obsaženým éterickým olejům vhodné jen v malém množství |
| violka vonná | |
| violka trojbarevná | |
| vojtěška | extrémně vysoký obsah vápníku proto podávat jen zřídka |
| zavinutka podvojná | |
| traviny (lipnicovité) | bohaté na kyselinu křemičitou |
| bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá, lipnice luční, poháňka hřebenitá, psárka polní, srha laločnatá | |
| užitkové rostliny | zkrmovat v zeleném stavu |
| ječmen, oves, pšenice, slunečnice (vhodné listy i květy – sušené okvětní lístky osmáci milují), špalda, žito | |
| pokojové rostliny | |
| kalisie, ibišek, papyrus/šáchor, zelenec (v malém množství) | |
Inulin
Inulin je polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to sladký prášek, ale živočišný organismus ho neumí využít. Jeho kalorická hodnota je téměř nulová a nezvyšuje hladinu krevního cukru. Protože je sladký, používá se jako náhrada cukru pro diabetiky. Ve střevě se chová jako rozpustná vláknina a má probiotický efekt. Hlavním komerčním zdrojem inulinu je topinambur.
Jedovaté a nevhodné rostliny
| chmel | zkrmovat pouze květy v nízkém množství, ale spíše nevhodný, protože obsahuje pryskyřice, éterické oleje a kyselinu tříslovou |
| pelyněk | obsahuje tujon, kafr a cineol |
| popenec | pro koně je jedovatý, pro člověka, skot a ovce zřejmě nejedovatý, králíci a morčata ho podle chovatelů nežerou (možná proto, že je pro ně taky toxický), a proto jím na základě těchto informací raději nekrmíme |
| šťavel kyselý | vysoký obsah kyseliny šťavelové |
| šťovík | vysoký obsah kyseliny šťavelové |
| vratič obecný | jedovatý |
| Jedovaté a nevhodné pokojové rostliny | |
| agáve, amarylis/hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dieffenbachie pestrá, dieffenbachie skvrnitá/mramornatka, dracéna, fíkovník malolistý/plačící, fíkovník pryžodárný/gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, klívie/řemenatka, kroton, lilek korálový/višňový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargónie/muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, pryšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda | |
| Jedovaté a nevhodné zahradní rostliny | |
| barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá/vlčí bob, modřenec širolistý, narcis, tulipán | |
| Jedovaté a nevhodné volně rostoucí rostliny | |
| áron plamatý, bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, blín černý, bolehlav, česnek medvědí (nesplést s nejedovatou bršlicí kozí nohou!), halucha, hasivka orličí, hrachory, jmelí bílé, kapraď samec, konvalinka vonná, kručinka, lilek černý, lilek potměchuť, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, pryšcovité, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní (podsněžník), starček přímětník, tetlucha kozí pysk, vlaštovičník větší | |
Zelenina
Informace se týkají zeleniny v čerstvém stavu (není-li uvedeno jinak). Sušená zelenina osmákům zažívací problémy nepůsobí, pokud jsou na ni zvyklí. V zásadě musíme dodržovat 3 základní pravidla:
- osmákům podáváme zeleninu v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
- na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
- pokud podáváme třeba listy kukuřice, tak nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.
Vhodná zelenina
| brambory | hlízy jsou v čerstvém stavu jsou příliš škrobnaté (podávat můžeme pouze sušené kousky), nať a plody jsou jedovaté, neboť obsahují solanin |
| brokolice | v malém množství - může nadýmat, posiluje imunitu |
| brukev řepák/vodnice | |
| celer (i nať) | |
| cuketa | |
| čekanka | vhodná, ale ve vnějších listech obsahuje hodně kyseliny šťavelové, proto jimi nekrmíme |
| dýně | škrobnaté, a proto zkrmovat je v malém množství druhy jedlé i pro člověka. Listy a lodyha jsou pichlavé, a proto jako krmivo nevhodné. |
| fenykl | může zbarvit moč, dobře snášen je i při zažívacích obtížích, má vysoký obsah vitamínů a minerálů, proto zkrmovat jen v malém množství |
| chřest | |
| kapusta kadeřavá | v malém množství - může nadýmat |
| kapusta růžičková | v malém množství - může nadýmat |
| kedlubna | listy vhodné pouze v malém množství, zesiluje zápach moči |
| kozlíček polníček | v malém množství - možný obsah dusičnanů |
| kukuřice | listy i klasy jsou vhodné sušené (čerstvé obsahují hodně škrobu), ale kukuřici podáváme jen v menším množství, protože je hodně výživná a tím pádem její nadbytek vede k tloustnutí |
| květák | v malém množství - může nadýmat |
| luštěniny | hrách, fazole, čočka – v čerstvém stavu nadýmají, v sušeném obsahují hodně bílkovin, proto je dáváme jen jako pamlsek |
| mrkev (i nať) | dužinu menším množstvím, protože obsahuje relativně hodně cukru; nať pořádně omyjeme; sušené kousky mrkve osmáci milují; mrkev může zbarvit moč |
| okurka | ve větším množství může u citlivých zvířat vyvolat průjem |
| paprika | zkrmovat jen nepálivou; obsahuje hodně vitamínu C, ale nesmíme dát osmákům stonek, protože ten obsahuje jedovatý solanin! |
| pastinák setý | |
| pažitka | osmáci ji kvůli její štiplavosti nemají moc rádi |
| petrželí (i nať) | |
| pórek | spíše sušený, čerstvý způsobuje některým osmákům průjem a to i v malém množství |
| salát hlávkový | v malém množství - možný obsah dusičnanů |
| salát ledový | v malém množství - možný obsah dusičnanů |
| štěrbák/endivie/frisee | v malém množství - možný obsah dusičnanů vysoký obsah minerálních látek (draslík, fosfor, vápník a železo), vitamínů (A, B, C), obsahuje inulin |
| rajčata | listy a stonek obsahují solanin a jsou proto jedovaté! Při přežrání mohou způsobit průjem. |
| romanesco | |
| rukola | příbuzná zelí, obsahuje hořčičné silice – podávat pouze v malém množství |
| ředkvičky | plody i nať, obsahují hořčičné glykosidy |
| řepa bílá | hodnotná z hlediska výživy a bohatá na vitamíny |
| řepa červená | vysoký obsah kyseliny šťavelové, u citlivějších osmáků způsobuje průjem, barví trus a moč do červena |
| topinambur | květy a listy |
| zelí | bílé i červené v malém množství - může nadýmat |
| zelí čínské (pekingské) |
Nevhodná zelenina
| avokádo | jedovaté, jsou známy případy úmrtí osmáků po jeho požití |
| cibule | hlíza je pro zvířata jedovatá |
| česnek | hlíza je pro zvířata jedovatá |
| houby | |
| lilek baklažán | obsahuje solanin, je za syrova jedovatý pro lidi i zvířata |
| mangold | obsahuje kyselinu šťavelovou |
| rebarbora | obsahuje kyselinu šťavelovou |
| špenát | obsahuje kyselinu šťavelovou |
Naklíčená semena
Naklíčenými semeny můžeme krmit, pokud je už viditelný kořínek. Jsou velmi zdravá. Můžeme jimi krmit neomezeně (to platí dokonce i pro olejniny).
Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině
Kyselina šťavelová (oxalová)
- Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
- Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.
Solanin
- Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
- Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.
Dusičnany (nitráty)
- Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
- V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.
Ovoce
Téměř všichni hlodavci ovoce zbožňují – je šťavnaté a díky obsahu cukru i sladké. A právě kvůli obsahu cukru ovoce osmáci NESMÍ. Pokud sní osmák něco sladkého, tak se mu prudce zvýší hladina cukru v krvi (tento stav se označuje jako hyperglykémie). Osmák neumí cukr beze zbytku odbourávat, protože se mu v těle nevytváří dostatek inzulínu. Vysoká hladina cukru v krvi pak znamená jediné – cukrovku. Jejím následkem jsou oční problémy (katarakty tj. šedé zákaly), posléze slepota a následná smrt zvířete.
Větve
Větve různých stromů a keřů spolu s listy tvoří nejen důležitou část osmáčího jídelníčku, ale také napomáhají obrušování zubů (tvrdý chleba je na okus nevhodný, neboť obsahuje konzervační látky, kypřící prášky a sůl - tím pádem je pro osmáky špatně stravitelný. Často jsou na něm spóry plísní. Jeho přísun ve zvýšené míře vede k nadváze. Kromě toho neslouží nijak k obrušování zubů, protože díky slinám snadno rozměkne.). Obzvláště vhodné jsou větve jabloně, lísky, hrušně, břízy, olše, rybízu a borůvky.
Vhodné dřeviny
| bříza | listy působí silně močopudně, obsahuje hodně kyseliny tříselné |
| habr | vysoký obsah kyseliny tříslové; je náchylný k plísním, proto ho před zkrmením pořadně prohlédneme! |
| hloh | obsahuje látky zlepšující srdeční činnost |
| lípa | listy působí silně močopudně |
| líska | líska obecná i líska největší |
| malvice (jabloň, hrušeň, kdoule) | vhodné listy a větve, ovoce samotné ne, protože obsahuje cukr |
| peckovice (třešeň, švestka...) | jádra jsou jedovatá, neboť obsahují vysokou koncentraci kyseliny kyanovodíkové, v kůře je však její obsah zanedbatelný a listy podáváme v malém množství |
| platan | |
| olše | |
| topol | |
| vrba | obsahuje léčivé látky a proto ji podáváme jenom zřídka |
Jedovaté a nevhodné dřeviny
| bez černý, bez hroznatý | květy smíme zkrmovat jen v malém množství, ostatní části rostliny jsou lehce jedovaté |
| bez chebdí | jedovatý |
| buk | bukvice jsou jedovaté; na německém fóru je známý případ smrtelné otravy, která byla údajně vyvolána podáním bukových větví; listy mají vysoký obsah kyseliny šťavelové, proto je lepší je nepodávat |
| cedr | obsahuje éterické oleje už ve dřevě |
| citrusy (pomeranč, citrón...) | jejich listy a větve obsahují éterické oleje, samotné ovoce je hodně kyselé |
| dub | obsahuje třísloviny, které pro osmáky nejsou pravděpodobně dobré, prach z dubového dřeva je rakovinotvorný |
| durman | |
| fíkovník smokvoň | mléčná šťáva je jedovatá |
| jalovec | jedovatý |
| javory | některé druhy (např. javor červený) jsou jedovaté |
| jedle | kůra a jehličí jsou jedovaté – pryskyřice způsobuje rozsáhlé zažívací problémy a éterické oleje dráždí čich, uskladněné dřevo je však vhodné |
| jeřáb ptačí | |
| jírovec maďal (kaštan) | obsahuje látky dráždící střeva |
| komule Davidova | |
| kustovnice cizí | |
| mamota širokolistá | |
| ořešák královský | |
| pámelník bílý | |
| pižmovka mošusová | |
| ptačí zob obecný | |
| rododendron | |
| smrk | kůra a jehličí jsou jedovaté, uskladněné dřevo je však vhodné |
| střemcha bobková | |
| svída | syrové plody a čerstvé listy svídy krvavé a výběžkaté jsou nejedlé |
| škumpa | |
| tis červený | jedovatý |
| trnovník akát | |
| tůje | jedovatá |
| vistárie čínská | |
| zimolez | |
| zimostráz obecný | |
| zlatý déšť | mírně jedovatý |
Směsky
Směsky nesmí být v žádném případě hlavní částí jídelníčku (osmáci po nich tloustnou, tuční jim játra a stávají se náchylnějšími k cukrovce), ale také nesmí úplně chybět. Semínka a (v menší míře) obilniny jsou totiž důležitým zdrojem nenasycených mastných kyselin a minerálních látek (jediná výjimka jsou semena řepky, která obsahují hodně nasycených mastných kyselin a málo minerálních látek). Pokud jimi nekrmíme, podáváme je jako pamlsky. Opět platí pravidlo, že by směska pro osmáky měla být co nejpestřejší. Proto je ideální si jednotlivé suroviny nakoupit nebo doma nasušit a směsku namíchat přímo na míru osmáčím potřebám. Málokterá z prodávaných směsek je totiž skutečně určená pro osmáky – většinou si výrobce nad složením moc hlavu neláme, naháže do sáčku, co mu přijde pod ruku a my tím pak osmáky v dobré víře krmíme.
Pokud osmák pochází z chovu, který je dědičně zatížen cukrovkou nebo již cukrovku má, musíme na složení potravy obzvláště pečlivě dbát.
Správné složení směsky
Pokud si směsku sami mícháme, měli by být jednotlivé ingredience v následujících poměrech:
1) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 20% semen (z toho maximálně 5% obilnin) nebo
2) 80% sušených květin a listů, bylinek a listů + 10% semen + 10% sušené zeleniny
Pokud podáváme sušené krmivo (bylinky, květy, zeleninu) zvlášť a nemícháme ho do směsky, tudíž směska sestává pouze ze semen a obilovin a olejnin, měl by každý osmák dostat denně max cca 5 g směsky (tj. cca jedna kávová lžička).
Další varianta jak krmit je nechat osmákům v misce trvale k dispozici travní semena a doplňkově několikrát týdně podávat obilniny a olejniny. Takto můžeme také dobře kontrolovat váhu osmáků.
! Důležité je pozorovat pohybovou aktivitu osmáků. Pokud jsou míň akční a spíš posedávají a pospávají, tak vypustíme olejniny na pár dní z jídelníčku, neboť mohou způsobovat přetučnění ledvin, což na váze nemusí být hned patrné.
! Pokud máme mladé osmáky ve vývinu, březí samičky, nemocná nebo stará zvířata, měli bychom podíl směsky v jídelníčku lehce zvýšit, protože mají zvýšenou potřebu energie.
! Rozhodně osmáky nekrmíme zverimexovými směskami pro myši, křečky, potkany a spol., protože jsou příliš tučné a škrobnaté.
! Ve směskách nemá co pohledávat sušené ovoce (sušené banány, hrozinky atd.) a svatojánský chleba (obsahuje 30-50% cukru!)
! Vedle směsky musí mít osmáci k dispozici taky směs různých bylin (např. Herbal Farm, Gimborn), protože je v nich železo, které osmáci potřebují, a když nemají možnost ho získat z bylin, tak se jeho potřebu snaží pokrýt směskou.
! Směsku nemusíme dávat do misek, ale rozhodíme po podestýlce – osmáky tak podnítíme k hledání, což je pro ně jednak přirozené a jednak se tím zabaví.
Jednotlivé přísady:
Květiny, listy, bylinky, sušená zelenina
viz výše
Vojtěškové a travní pelety
Vojtěškové pelety se prodávají v např. Hornbachu a sestávají pouze z vojtěšky. Jsou to velké zelené válečky. Do směsky je můžeme použít také, ale jen v minimálním množství, protože vojtěška obsahuje vysoké množství vápníku, jehož nadbytek vede k tvorbě močových a ledvinových kamenů. Z travních pelet jsou u nás na trhu dostupné jen Pre Alpin Lepo Herbs, která mají vlákna dostatečně dlouhá na to, aby si jimi osmáci mohli při konzumaci obrušovat zadní zuby a jsou proto nejvhodnější přísadou do směsky (vhodnější už je jen seno).
Pelety (pro činčily)
Pelety jsou malé, úzké válečky vyrobené většinou z obilí (!) a trochy sena. S ohledem na riziko vzniku cukrovky si musíme dát pozor na to, aby ve složení nebyla melasa, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru a téměř z poloviny ho i obsahuje. Na obrušování stoliček nemají žádný vliv, protože v nich nejsou žádná vlákna. Pozor si musíme dát na to abychom jimi osmáky nepřekrmovali, protože jsou syté a osmáci by tím pádem žrali méně sena, což by vedlo k problémům s přerůstáním stoliček.
Obilniny
Obilniny nejsou pro osmáky přirozenou stravou, protože mají vysoký obsah lepku a jsou hodně energetické (více než semena), proto by jich směska měla obsahovat minimum (max 5%). Kromě toho se zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují.
Olejnatá semena
Obsahují hodnotné více nenasycené mastné kyseliny, ale jsou tučná, proto zkrmujeme v malém množství.
Travní semena
Můžeme zkrmovat v neomezeném množství – blíží se nejvíc osmáčí přirozené stravě (např. jílek, kostřava, bojínek, lipnice, jetel plazivý).
Extrudované kousky krmiva
Zadní zuby se při jejich konzumaci téměř neobrušují a pro osmáky jsou celkově nevhodné kvůli jejich nejasnému složení.
Příklady, z čeho všeho si můžeme namíchat směsku:
| Obilniny a pseudoobilniny | |
| amarant/laskavec | pseudoobilnina, neobsahuje lepek! 15% bílkovin, nenasycené mastné kyseliny, minerály (vápník, železo, hořčík), aminokyseliny lysin a metionin |
| lesknice/chrastice kanárská | 50-56% uhlohydrátů, 12-16% hrubých bílkovin, 5-7% tuku, vysoký obsah tryptofanu (aminokyselina podporující látkovou výměnu) |
| oves (neloupaný) | lehce stravitelné uhlohydráty, 7% tuku, nejvyšší obsah minerálů ze všech obilovin (hořčík, železo, zinek, vápník, mangan, křemík), vit. B1, kyselina listová, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny lysin a cystin |
| proso (více druhů) | neobsahuje lepek! 60-70% uhlohydrátů, 10-11% bílkovin, 4% tuku, vit A, E, různé B vit., niacin |
| pohanka | není obilovina, ale čeleď rdesnovité! ! květy a slupky semen jsou jedovaté! 60 uhlohydrátů, 12% bílkovin, 3% tuku, vit. B, E, draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, fluor, aminokyseliny lysin, cystin a arginin |
| pšenice | 70 uhlohydrátů, 11% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, B6, karotin, hořčík, draslík, kyselina křemičitá |
| ječmen | 70 uhlohydrátů, 10% bílkovin, 2% tuku, vit. B1, B2, niacin, vápník, železo, fosfor, kyselina křemičitá |
| žito | 8% bílkovin, 2% tuku, vápník, železo, draslík, fosfor, kyselina křemičitá, vit. B |
| merlík čilský | pseudoobilnina škrob, 14% bílkovin, aminokyselina lysin, vysoký obsah, železa, zinku, fosforu a vápníku, nenasycené mastné kyseliny |
| kukuřice | vysoký obsah cukru! 70% uhlohydrátů, ne moc hodnotné bílkoviny, 4% tuku |
| špalda | 70% uhlohydrátů, 13% bílkovin, niacin, draslík |
| rýže přírodní neloupaná (paddy) | 70% uhlohydrátů, 8% bílkovin, 1% tuku, aminokyseliny, fosfor, vápník, hořčík, železo, vitamíny |
| dari, milo (čirok) | 70% uhlohydrátů, 10% bílkovin, 5% tuků |
| Olejnatá semena | |
| niger | 40-42% tuku, 18-20% proteinů, 13% uhlohydrátů, vápník, fosfor, nenasycené mastné kyseliny; při nadměrném krmení může způsobit průjem a v extrémních případech poškození jater |
| lněné semínko | 30-35% tuku, 25% proteinů, 22% uhlohydrátů, 21 % nenasycených mastných kyselin jako kyselina linolová, linolenová; aminokyseliny jako arginin, vit B1, B2, E, kyselina křemičitá, železo, ale také kyanogenní glykosidy, proto podáváme jen v malém množství; příznivě ovlivňují funkci střev a je dobré na pěkný kožíšek :) |
| konopí | 30-32% tuku, 20% proteinů, 18-20 uhlohydrátů, více nenasycené mastné kyseliny; překrmení může vést u ptáků k poruchám s látkovou výměnou |
| sezam | 50% tuku, 21% proteinů, 12% uhlohydrátů, fosfor, železo, vápník, hořčík, vit E, B1, B2, provit A, více nenasycené mastné kyseliny (kys linolová, linolenová) |
| kardi= semena artyčoku | 30% tuku, 20% bílkovin, hodně železa a vápníku |
| ostropestřec mariánský | působí dobře na játra |
| lnička setá | podobná lněnému semínku |
| Travní semena | |
| lipnicovité | 6% bílkovin, 2% tuků |
Dále např. semena jehličnatých stromů, čekanky, pupalky dvouleté, řepky olejky (omezeně), semínka salátu, semena bylin a květin (pampeliška, jetel apod.), kamut, quinoa.
Čím můžeme krmit neomezeně a proč?
Neomezeně můžeme krmit travními semeny, prosem (neloupaným!), lesknicí, amarantem a quinoí, protože neobsahují lepek a nejsou to olejniny. Kromě toho na zpracování tak malých zrn je potřeba zhruba stejné energie, kolik ji ona samotná obsahují.
Přehledy semínek s obrázky (v němčině):
http://www.degus-online.de/saaten.htm
http://www.birdbox.de/...
Proč je lepší osmákům podávat neloupaná než loupaná semena a obiloviny?
Odpověď je nasnadě – osmáci při loupání semen a obilovin musí vyvinout větší námahu a zabaví se. Pokud slupku sní, tak jednak musí usilovněji žvýkat, čímž si obrušují zuby a jednak si tak dodají víc vlákniny, což je zase dobré pro jejich zažívání.
Pro inspiraci
Směsky, které svým svěřencům dává německá chovatelka Biene (zakladatelka stránek www.degus-online.de):
- neomezeně k dispozici: 1 díl travních semen, 1/2 dílu bílých salátových semen, 1 díl prosa La Plata, 1/2 dílu nigru, 1 díl lesknice, 1 díl amarantu, 1 díl quinoi, 2 díly Wildsämereien
- 1-2x týdně: 1 díl neloupaného sezamu, 1/2 dílu konopí, 1 díl ostropestřce, 1 díl neloupané přírodní rýže (paddy), 1/2 dílu kamutu, 1/4 dílu lněných semínek, 1/2 dílu řepky, 1 díl Grünkernu
Kde nakoupit?
Zverimexy, Hornbach, Obi, bioobchody, DM, zahradnictví (nejdřív se ale zeptejte, jestli semena nejsou mořena nebo jinak chemicky ošetřena!) ...
Voda
Ačkoliv se traduje, že osmáci pocházejí ze sušších oblastí a tím pádem vodu nepotřebují, tak opak je pravdou – osmáci musí mít vodu neustále k dispozici. A to platí i v případě, že mají dostatek zeleného krmení a pijí jen trochu nebo nepijí vůbec, protože například nikdy nemůžeme vědět, jestli některý osmák neonemocněl i přes veškerou naši starostlivost cukrovkou (může k tomu mít genetické předpoklady) a má tedy zvýšenou potřebu přísunu vody (většina chovatelů totiž cukrovku pozná až podle mléčného zákalu čočky a to je již pokročilé stádium cukrovky). Zvýšenou potřebu vody mají také březí a kojící samičky. Více vody osmáci samozřejmě vypijí i v teplém počasí. Nedostatek vody může rychle vést k dehydrataci zvířete.
Osmákům můžeme dát vodu buď do misky nebo napáječky a musíme ji denně měnit. Napáječka je výhodnější z toho důvodu, že do ni nenapadají nečistoty jako do misky. Pokud dáme osmákům vodu do misky, tak je lepší misku položit na nějaké vyvýšené místo (polička, obracený květináč), kde si ji neznečistí tak rychle jako na zemi.
Pamlsky
Kvůli vysokému obsahu cukru NESMÍME do jídelníčku v žádném případě zařazovat sušené ovoce a dropsy pro hlodavce. Také hlodací tyčinky pro hlodavce často obsahují cukr, med, melasu nebo tuk a jsou tím pádem pro osmáky nevhodné.
Oříšky nepatří do přirozené stravy osmáků, neboť v jejich domovině žádné nerostou. Jediný jakýs takýs strom, který by se dal považovat za ořešák, je blahočet čilský (Araucaria araucana), který je tak velice vzdáleně příbuzný s pinií, že už vlastně ořešákem ani není :) Jeho plody, ze kterých se v Chile mele i mouka, jsou požírány zvířaty, proto můžeme předpokládat, že je požírají i osmáci. Ovšem ne všichni, protože na severu Chile tento strom neroste.
| srovnání | uhlohydráty | bílkoviny | tuky |
| piniové oříšky | 6% | 13% | 60% |
| plody blahočetu | 40% | 11% | 21% |
Když však dáme osmákům oříšek jednou za čas (jsou tučné!) jako pamlsek, tak se jim určitě nic nestane. Ořechy podáváme i se skořápkou, na které se osmáci můžou vyřádit, co se tyče jejich hlodacích potřeb.
Vhodné oříšky: arašídy, lískové oříšky, makadamové, pekanové a piniové oříšky, vlašské ořechy.
Vhodnými a osmáky velmi oblíbenými pamlsky jsou sušené kousky zeleniny (hrachové vločky, sušený hrášek, sušená mrkev), různé, ať už čerstvé nebo sušené, květy (např. okvětní plátky růží), dýňová semínka se slupkou, slunečnicová semínka se slupkou nebo klasy prosa.
Naprosté tabu je lidské jídlo jako brambůrky, křupky apod.
Vitamínové a minerální doplňky
Správně živený osmák si vezme potřebné soli, minerály a vitamíny z potravy (byliny!). Solná/minerální kolečka jsou nebezpečná z toho důvodu, že osmák je může až přespříliš lízat či hlodat a pak dochází k zanášení organismu solí, jehož důsledkem jsou například problémy s ledvinami a následná smrt osmáka. Z nadbytku vápníku při nadměrném ohlodávání vápníkové kostky zase v těle vznikají močové kameny a orgány se zanášejí vápníkem. Vitamínové kapky se špatně dávkují a v létě dokonce napomáhají množení škodlivých bakterií v napájecí vodě.
Podávání vitamínových a minerálních doplňků je nutné v případě nemoci, ale jedině po poradě s veterinářem.
Osmáci a živočišné bílkoviny
Osmáci jsou sice býložravci, ale když v přírodě natrefí na nějaký chutný hmyz, tak jim rozhodně nepohrdnou. Proto jim můžeme zkusit nabídnout psí granuli nebo nějaký (netučný a bez cukru) pamlsek pro psy. Ale není to vůbec nutné.
Recept na hlodací tyčinky
Hlodací tyčinky si můžeme vyrobit i sami. Stačí zamíchat do vody celozrnnou mouku, přivést směs k varu a povařit, dokud nevznikne hustá kaše. Hrnec sundáme ze sporáku a zamícháme do kaše tolik směsky, aby vznikla hutná, lepkavá hmota. Navlhčíme si ruce a tvarujeme z hmoty kroužky nebo kolečka. Tyčinky vyrobíme jednoduše – vezmeme tenkou větvičku (např. z lísky) a potřeme ji těstem. Všechno dáme na pečící papír na plech a sušíme při nižší teplotě, dokud nejsou výrobky úplně suché a tvrdé. Sušení může trvat až dvě hodiny.
Do tyčinek vhodných pro osmáky můžeme přidat i zeleninu. Pokud však bude mít vyšší obsah vody (okurka, dýně) může mít vliv na konzistenci hmoty a dobu pečení.
Dále se hodí různé vločky (např. ovesné, hrachové) nebo sušené bylinky (heřmánek, petrželí, kopřiva). Pokud přidáme červenou řepu, budou tyčinky růžové.
(Pokud vyrábíme tyčinky pro zvířata, která potřebují živočišnou bílkovinu, můžeme přidat vajíčko nebo blešivce).